Výběr běžeckých holí

Hodnocení uživatelů: / 5
NejhoršíNejlepší 

Vážení lyžníci,

výběr běžeckých holí je často neprávem opomíjen. Na našich kurzech je největším nešvarem špatně zvolená délka hole. Bez správné délky je efektivní pohyb vpřed zcela nemožný! Vyznat se v dnešní nabídce holí je kumšt. Přesto lze již po několik let vybírat dle následujících kritérií.

Délka hole

Jednoznačně nejdůležitějším parametrem je délka hole. Délka je ovlivněna výškou Vaší postavy, profilem trati a vaším osobitým stylem. Tabulkové hodnoty jsou pouze přibližné. Na rovinkách oceníte spíše delší hole, do kopců zase kratší. Turisté volí obvykle ještě o něco kratší hole, protože je používají pouze jako opěrky. Pokud si sportovci nejsou délkou zcela jisti, raději si pořídí o 3 cm delší hole, které postupně zkracují až ke spokojenosti.

Doporučená délka baj voko v obchodě (tj. pevná zem a boty):

Bruslení - ke špičce nosu
Klasika - ke spodní části ramene (ramenní jamka)
Kombi - vezměte bruslící hole, je to menší zlo a říznout je můžete vždy

Tuhost (tvrdost) hole

Dokud máte hole jen na opírání, abyste neupadli, tento odstavec přeskočte. Jakmile ale začnete mít ambice se v technice zlepšit, stane se tento parametr nesmírně důležitým. Slušný lyžař působí na hůl v počátku záběru vetšinou své váhy. Sportovec k tomuto přidá ještě něco ze své síly. Výsledný tlak na hole hravě přesáhne 100 Kg, do kopce to může být krátkodobě až dvojnásobek. Zvolíte-li příliš měkkou hůl, prostě se při záběru zlomí. Středně tvrdé hole se začnou prohýbat. Prohnutí je nežádoucí, protože působí ztrátu energie. Obvykle pouze nejlepší modely holí jsou dostatečně tuhé pro profesionální použití.

Hmotnost

S těžkými holemi se rychle unavíte. Hmotnost není proto nezanedbatelná ani pro turisty. Obvykle závisí především na materiálu. K hmotnosti se váže také těžiště hole, které by mělo být co nejvýše. Těžištěm by se ale měli zabývat až opravdoví nadšenci.

Materiál

Ovlivňuje tuhost i hmotnost. Pro začátečníky a trvalé turisty je jednoznačná volba hliník či nějaké lehké slitiny kovů. Výhodou je zejména vyšší odolnost při pádech. Hůl se obvykle ohne a je možné ji narovnat. Ačkoliv takový postup již nevratně mění tvrdost hole, lze s ní alespoň dojet. Karbonová hůl je mnohem lehčí a tvrdší. Její hlavní nevýhodou je právě odolnost při pádech. Také se vyznačuje snadným praskáním při pohybu v krutu, což může zkomplikovat případné zkracování holí.

Košíky

Na koncích hole jsou takzvané koší(č)ky. Za poslední desetiletí se notně zmenšily. Je to dáno především pokrokem v úpravě stop. V měkkém sněhu se ovšem malý košík snadno proboří a v horším případě následně hůl zlomíte. Budete-li jezdit i na hůře upravených tratích, informujte se o možnosti koupě většího košíčku. Dnes již nejsou košíčky jednotlivých výrobců snadno zaměnitelné jako v minulosti.

Madla a poutka

V současné době je stadnardem jakýsi popruh na ruku. U madla musí platit, že se vám pohodlně drží. U poutka, že ho lze zkrátit na požadovanou vzdálenost a to tak, že v zapažení a upuštění hole zůstane hůl ve vzduchu. Systém vypínacích poutek má své kouzlo při občerstvování a snad pro fotografy. Jeho praktické využití u běžných lyžařů mi přijde poněkud nadsazené.

Tvar (přůřezu) tubusu

Hlavně u závodních holí se občas experimentuje s různými tvary tubusu (tj. prostředku a hlavní části hole). Zažil jsem tubusy trojúhelníkové, oválné, elipsoidní a kapkovité. Tvar sice může ovlivnit pozitivně tuhost v jednom směru, ovšem je to vždy za cenu tuhosti ve směru jiném a to v nevýhodném poměru. Proto se takovéto výstřelky zpravidla na trhu dlouho neudrží a i většina závodníků používá raději klasický kruhový tvar. Pro běžné lyžaře je důležitý dostatečně široký průřez u košíčku, usnadňující jeho případnou výměnu.

Cena

By měla rozhodovat až jako poslední. Turisté mohou sáhnout s blaženým pocitem po tom nejlevnějším. Nemáte-li větší ambice, dají se sehnat slušné hole s menším potencionálem ke zlepšení v cenách 1000 - 3000 Kč. Sportovci s ambicemi (např. zúčastnit se našich kurzů) by si neměli pořizovat hole pod 2000. Může se ale samozřejmě stát, že se na trhu objeví i slušná a levná hůl, sám jedny vlastním (Yoko). Dobré zkušenosti mám s top modely od Swix, Oneway a Excel. Zklamaly mě Leki a KV. Nejlepší poměr cena/výkon z mých zkušeností měl jednoznačně top model od Yoko z roku cca 2000, novější jsem v ruce bohužel neměl. U nižších modelů se v současnosti jeví jako nevýhodnější model od OneWay za cca 2000 Kč, případně jistota Swix CT3 a lepší.

V obchodě (shrnutí)

1. vezměte si tabulkovou hodnotu holí a nejistí přičtěte 3 cm. Postavte se a zkuste, do jaké výšky Vám sahají. Mělo by to být někde v dolní až prostřední části ramene (v botech na pevné zemi) u klasiky a cca ke špičce nosu u bruslení.
2. sportovci zkuste tuhost, opřete se o hole postupně až celou vahou. Pokud jezdíte opravdu dobře, nemělo by prohnutí být téměř znát. Pro srovnání si vezměte nějaké levnější nebo naopak dražší hole.
3. zkuste si srovnat (v rukavici) poutko a zapažte. Hůl musí zůstat ve vzduchu bez držení. Je Vám poutko pohodlné?
4. zkontrolujte velikost košíčků, pokud jsou malé, přikupte si větší velikost nebo si nechte alespoň tuto možnost potvrdit.

Termíny 2018/2019

Zobrazení vyžaduje připojení k Dokumentům Google.

Novinky emailem

Otázky na: info@nordicacademy.cz

Translator

Z fotogalerie

00109.jpg